MORÁLKA KOLEKTIVU

  
Morálka proklatě nízká,
Odchází jeden po druhém přátel šik.
Zoufalec náš si ale píská,
Naopak za nimi volá dík.

Ví totiž, že když odejdou,
Šance mluvit s ní se chystá.
Že ale mluvit bude s chladnou hlavou,
Pravděpodobnost velice hluboko nízká.

A potom chrlit bude nesmysly,
V tomhle tom jsem pesimista.
Jestli čtenář skleslý jsi,
On je horší - pravda jistá.

Napříště už sám,
Morálku boří - domů cesta.
Na tohle dobrou paměť mám,
Pod náporem všech těch věcí klesá.

Zaznamenal menší kolizi,
Teď jde kolem lesa.
Cosi tam na větvi visí,
Srdce už nikdy nezaplesá…

V.L.

obsah stránek